Jak vznikl název města Jilemnice

V dávných dobách v tom místě byl jen srub osamělého hrnčíře, který tam těžil místní jíl a vyráběl z něho hezké hrnce a nádoby. Byly žádané a hrnčíř se mohl strhat, aby stihl vyrábět. Když jednou daroval vcelku zachovalý hrneček kouzelnému dědečkovi, převlečenému za bezdomovce, aby měl co držet v ruce při žebrání, a ten se ho ptal, jak by se mu mohl odvděčit, hrnčíř odpověděl, že nejvíc ho obtěžuje ta netvůrčí práce hnětení vytěženého jílu s vodou, aby získal konzistenci vhodnou k vytáčení na kruhu. Kdyby tak to šlo nějak zařídit, aby to nemusel dělat sám. Dědeček mu povídal, aby dal jíl s vodou do nádoby a řekl: "Jíle, mni se!" a jíl se sám uhněte. Hrnčíř to tak dělal a byl ještě úspěšnější. Díky tomu se tam začaly objevovat domy dalších osadníků, kteří jeho práci využívali. Byli to různí obchodníci, směnárníci, bankéři, ředitelé galerií a berní úředníci, a tak brzy došlo k tomu, k čemu dojít muselo. Hrnčíř nemohl splácet daně, takže se odstěhoval a docela se na něj zapomnělo. Jen z té jeho věty: "Jíle, mni se!" vzniklo místními přesmyčkami a záměnami jméno osady "Jilemnice".

Sepsal Jiří Munzar, nečestný člen Netvůrčího svazu závislých diletantů a aktivní člen Sboru dobrovolných cenzorů, v Prase dne 16.7.2001.

Publikováno bez vědomí autora

Na tuto povídku reagoval mailem můj dlouholetý přítel LOB:

Mám pocit, že název Jilemnice vznikl jinak, než se domýšlí jinak velmi vážený pan autor. Na začátku se shodneme: byl hrnčíř. Byl sám, protože byl věčně upatlanej od hlíny. Žádná ženská s ním nechtěla mít nic společnýho.

Hrnčíř si postěžoval potulnýmu mnichovi, že ho trápěj pudy a mnich mu odpověděl podle zkušenosti: "Vole, mni se!" Z toho pak přesmyčkou vzniklo jméno Jilemnice.

LOB

Na to jsem já reagoval mailem:

Předmět: Re: portáž psaná na oplatce:

To, co tady píšeš je sice pravdivá podstata události, ale to nebyla Jilemnice, nýbrž Volyně a tam byl uhlíř, upatlanej od bláta, jak stavěl milíře. Jednalo se samozřejmě o dřevěné uhlí. Ten mnich nebyl potulný, ale byl to pracovník logistiky nedalekého kláštera a měl na starosti teplé záležitosti, tedy i uhlí. Protože uhlíř nestíhal vypalovat, mnich ho korumpoval jistými službami, které si uhlíř tradičně vyžadoval rčením "Vole, mni mě". Mnich tak dosahoval dvojího užitku, neboť to jednak dělal rád, jednak si tím zajišťoval přednostní příděly nedostatkového uhlí. A uhlíř, jak byl v tranzu, přesmyčku vytvořil sám a místo "Vole, mni mě" to neustálým opakováním přesmýčil na "Volině", což se nezdálo místní pedagožce. Ta pak do kroniky v názvu svévolně dala ypsilon.

jmu

Na to reagoval mailem LOB:

Dostal jsi mne! Spletl jsem si místa činu - byla to Volyně s uhlířem. I když není vyloučeno, že se staly obě události na sobě nezávisle, každá v jiném místě. Sex vládne světem, nebo, jak poněkud vulgárněji říká jeden můj známý: "Kdyby píča měla řemenici, roztočí zeměkouli."

LOB