Volba ředitele

Představte si úplně rozbitou ulici, po asfaltu ani stopy, díry, bláto, prach, chodníky rozbité, značení žádné. A přesto se po ní valí nepřetržitý proud těžkých náklaďáků a davy chodců. Všichni na její stav nadávají, všichni jsou tím postiženi, ale ulice v podstatě slouží. I když blbě.

Na její údržbu je k dispozici jen starý parní válec a parta cikánů s lopatama.

A teď bychom měli dosáhnout zásadního zlepšeni situace volbou nového řidiče parního válce. A budeme vést dlouhé rozpravy, zda má být jeden nebo dva kandidáti.

Je jasné, že i kdyby byl sebelepší, může jezdit s válcem sem a tam jak chce, ale ulici tím neopraví, nanejvýš tím bude zdržovat dosavadní provoz.

Ani sebeobratnějším manévrováním s jedním parním válcem neobstará štěrk, asfalt, obrubníky, kanalizační a instalační materiál na opravu inženýrských sítí, kvalifikované bagristy, instalatéry, řidiče náklaďáků a obsluhu silničních mechanismů, bagry, náklaďáky, buldozery, finišery a další stroje, barvy na vodorovné značení, sloupy a lampy a značky a v neposlední řadě zeměměřiče, projektanty a také lidi, kteří dokážou obstarat všechna potřebná povolení a schválení na úřadech.

Ale i kdyby nově zvolený řidič parního válce místo svojí práce obstaral toto vše, co vlastně vůbec nemá v kompetenci, dosáhne tím jedině toho, že to zase bude scházet někde jinde.

Praha 13.2.1989