Krátký, Hubený a Slabozraký

 

            To Vám takhle jednou Krátký, Hubený a Slabozraký šli chutě do světa. Slabozraký nesl Krátkého za uši, aby nešoural o patníky a Hubeného měl vetknutého za klopou, aby mu říkal kudy. Jenže Hubený z hladu říkal bludy, takže zabloudili a do světa nedošli. Vtom ale našli starou elektřinu a řekli si, že ji odnesou do sběrny odpadkových surovin. Tam ale elektřinu nechtěli, protože už byla přece jenom moc stará. Slabozraký ze žalu upustil Krátkého na zem a způsobil mu tak úraz vnějšími vlivy působícími krátkodobě. Krátký se tak dostal do invalidního průchodu. Elektřinu vzali do ústavu pro přestárlé. No a Hubeného si Slabozraký spletl s nití a zašil si s ním kalhoty. Jenže k čemu mu byly platné kalhoty, když bez Hubeného spadl pod vlak. Z toho je vidět, že kalhoty jsou Slabozrakému málo platné, i když jsou zašité.

 

Pozn. aut.:

            Tuto lyricko-epizodickou pohádku jsem napsal na vojně a vyvěsil jsem ji na nástěnku poblíž stanoviště dozorčího roty. Jak ji tak moji spoluvojáci četli, silně kroutili krkem. Většinou naštěstí jen svým. Někteří však i mým.

 

 

Napsáno někdy v roce 1977