Krátký,
Hubený a Slabozraký
To Vám takhle jednou Krátký, Hubený
a Slabozraký šli chutě do světa. Slabozraký nesl Krátkého za uši, aby nešoural
o patníky a Hubeného měl vetknutého za klopou, aby mu říkal kudy. Jenže Hubený
z hladu říkal bludy, takže zabloudili a do světa nedošli. Vtom ale našli starou
elektřinu a řekli si, že ji odnesou do sběrny odpadkových surovin. Tam ale
elektřinu nechtěli, protože už byla přece jenom moc stará. Slabozraký ze žalu
upustil Krátkého na zem a způsobil mu tak úraz vnějšími vlivy působícími
krátkodobě. Krátký se tak dostal do invalidního průchodu. Elektřinu vzali do
ústavu pro přestárlé. No a Hubeného si Slabozraký spletl s nití a zašil si
s ním kalhoty. Jenže k čemu mu byly platné kalhoty, když bez Hubeného
spadl pod vlak. Z toho je vidět, že kalhoty jsou Slabozrakému málo platné, i
když jsou zašité.
Pozn.
aut.:
Tuto lyricko-epizodickou pohádku
jsem napsal na vojně a vyvěsil jsem ji na nástěnku poblíž stanoviště dozorčího
roty. Jak ji tak moji spoluvojáci četli, silně kroutili krkem. Většinou
naštěstí jen svým. Někteří však i mým.
Napsáno někdy v roce 1977